MĚSTO BÍLINA

MĚSTO BÍLINA

Město Bílina leží v severozápadních Čechách, ve východní části Chomutovsko-teplické pánve v nadmořské výšce 207 m. Na severu se vypíná do výše 700 až 900 m n.m. souvislá hrásť Krušných hor, tvarovaná masami žuly a ruly, kterými pronikly k povrchu na konci prvohor porfyry. Z východu zabíhají až k městu nezvykle modelované vršky Českého středohoří. Samotná Bílina se rozkládá v Mostecké pánvi, tvořené třetihorními usazeninami jílu, písku, pískovce a uhlí.

Chráněnou oblast Českého středohoří, zřízenou roku 1971, tvoří pás třetihorních vyvřelých kopců kupovitých, homolovitých a kuželovitých tvarů. Dnešní utěšenou podobu krajiny vytvořilo vymílání hornin větrem, vodou a mrazem. Zvlněný kraj v sobě zahrnuje všechny druhy přírodních společenstev od shluků skal až po teplé luhy a háje. Daří se zde stejně teplomilným stepním rostlinám jako přežívající flóře z ledových období čtvrtohor. V okolí Bíliny nápadně ční tři kopce Bořeň (539 m n.m.), Rozkoš (402 m n.m.) a Kaňkov (436 m n.m.) z nichž svou neobvyklostí upoutává zvláště skalnatý Bořeň. Mohutný znělcový masív, připomínající Lva chystajícího se ke skoku, tvoří výraznou krajinnou dominantu.

Na jeho vrcholu poutají pozornost kolmé, mnohdy rozeklané skalní stěny. Na nich rostou vzácné a chráněné středohorské rostliny jako tařice skalní, hvězdnice alpská, hvozdík sivý a hnízdí zde výr velký i další druhy ptáků. V níže položených, listnatých hájích se vyskytuje další zajímavá flóra, jako např., bledule jarní či lýkovec jedovatý. Podnebí v Mostecké pánvi je mírně suché, neboť oblast leží v dešťovém stínu Krušných hor. Zimy zde bývají převážně mírné.

Vodopisně náleží naše oblast k povodí Labe. Řeka Bílina pramení v Krušných horách na jihovýchodním svahu hory sv.Anny, protéká středem Mostecké pánve a vlévá se do Labe. K vycházkám láká bájemi opředený Bořeň a oblasti kolem lázní Kyselky a bílinského zámku. Tady na nás vlídně promlouvá příroda a bohatá historie. Zmiňme se tedy alespoň stručně o tom, co víme o minulosti našeho města.

Historie:
Název města vznikl z přídavného jména bílý (bielý) a termín Bielina měl původně označovat bílé, tedy bezlesé místo, nebo protékající bílou řeku. První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.

Současnost:
Současné město Bílina prošlo ve svém vývoji od správního ranně středověkého hradiště, přes středověké hrazené město, doplněné lázeňskou enklávou Kyselky v 18. a 19. století až po současnou složitou situaci rozvitého města v údolí řeky Bíliny. Historická část zástavby je významným dokladem středověkého města pod dominantním hradem, později zámkem, s bohatou oblastí předměstí, podél obchodních tras procházejících městskými branami. Dopravně je Bílina napojena na trati Ústí - Chomutov a Ústí - Úpořiny - Bílina. Z důležitých komunikací ji protíná silnice z Teplic na Louny a z Ústí na Most a dále do západních Čech. Zemědělství v okolí Bíliny příliš neprosperuje, jeho hektarové výnosy jsou asi o 10% nižší, než činí průměr v České republice. Za zmínku stojí význačné ovocnářství v Českém středohoří. Město má v současné době bezmála 17 000 obyvatel. Město již změnilo, kromě historického jádra, svůj ráz. Přesto se zde udrželo 211 ha ošetřované zeleně. Zámecký park, Žižkovo údolí, malebné zákoutí Bezovky spolu s lesoparkem Kyselka zvou k příjemným procházkám. Součástí města jsou rovněž lázeňské budovy Kyselky obklopené svěží zelení okolního lesoparku. Pomocí ryzí alkalické kyselky a dalších léčebných postupů se zde dříve léčily nemoci zažívacího ústrojí i nemoci cest dýchacích, dále stavy po operaci žaludku, dvanácterníku, střev a potíže se slinivkou břišní. Občanská vybavenost, včetně obchodní sítě, je ve městě velmi slušná. Vedle většinou nově vystavěných základních škol je zde i gymnázium. Občané si mohou jít zaplavat do kryté plavecké haly. Sportu slouží atletický areál, fotbalový stadión, tenisové dvorce, koupaliště a hřiště pro minigolf. Prostorové uspořádání města je působivé a dává velké možnosti uplatnění architektury v kombinaci s geomorfologickými útvary. Terén předurčující charakter města se výrazně uplatňuje v řešení vnitroměstských prostorů. Příkladem takovéto kompozice je historické jádro, zámek, kostel a radnice. Park a lázeňský areál jsou výraznými městotvornými prvky. Výraznou dominantou celého prostoru je vrch Bořeň.

Dopravní infrastruktura:
Město Bílina je součástí pánevní oblasti, kde podstatná část přepravních vztahů má souvislost s těžební činností. Sídlem jsou vedeny některé významné dopravní tahy, které mají ve vztahu ke komplexní dopravní soustavě celé oblasti výrazně nadřazenou funkci. Jejich trasy jsou soustředěny do poměrně úzkého dopravního koridoru, vedeného v souběhu s tokem řeky Bíliny. Zmíněný dopravní koridor přichází do konfliktu s osídlením, kde dochází ke střetům s rozvojovými potřebami města, k narušování životního prostředí a bezpečnosti obyvatelstva ap. Město jako dopravní uzel a zdroj resp. cíl přepravních vztahů váže na ostatní velké sídelní útvary dalšími komunikacemi, na kterých zejména v poslední době výrazně narůstá intenzita zátěží.

Silniční síť:
Vnější silniční síť je na řešeném území zastoupena tahem I/13 (mezinárodní označení E 442), který je součástí hlavní sítě a systému vymezených tahů. V současnosti má silnice mimo intravilán města čtyřpruhové uspořádání. Tah je velmi intenzivně zatížen, kde počet automobilů dosahuje hodnoty přes 20 tis. vozidel za den s 28% podílem nákladní dopravy. Rozhodující přepravní vztahy jsou evidovány na tranzitu a v oblasti regionální dopravy ve směru na Most a zejména pak na Teplice. Silnice II/257 je na tah I/13 napojena v centru města a propojuje Bílinu s Louny. Má dvoupruhové uspořádání a zátěž přes 2 tis. vozidel denně. Nadřazený vnější komunikační systém doplňují silnice III. třídy. Místní komunikační síť zahrnuje sběrné a obslužné trasy včetně průtahových úseků silničních tahů, které jsou zdrojem řady problémů ve vztahu dopravy k rozvojovým potřebám města a života obyvatel v nich. Současný stav dopravy na průtahu je pro Bílinu nepřijatelný, vysoký podíl tranzitu a zejména pak nákladní dopravy není v souladu s požadavky města na bezkonfliktní automobilový provoz v centrální části sídelního útvaru.

Železniční síť:
Železniční síť je v prostoru sídelního útvaru zastoupena tratěmi a zařízeními s vysokými zábory ploch kolejové dopravy. Městem je vedena hlavní železniční magistrála 1. hlavní tah. Má dvě větve - severní přes Oldřichov a jižní přes Úpořiny. Obě tratě přebírají zhruba 3/4 celkového objemu výkonů na tratích v SHP. Územím je vedena hlavní trať vybrané sítě celostátních drah. Tratě jsou dvoukolejné a elektrifikované. Na trati č. 130 to jsou zastávka Bílina - Kyselka, ŽST Bílina a zastávka Chotějovice, na trati č. 131 ŽST Bílina, zastávka Bílina - Chudeřice, ŽST Světec a zastávka Hostomice u Bíliny.

Hromadná doprava osob:
Hromadná doprava je na území města zastoupena vnější autobusovou dopravou ČSAD, místní autobusovou ČSAD a železniční dopravou. Místní MHD je provozována ČSAD a zajišťuje detailní obsluhu území. Autobusové nádraží je lokalizováno v prostoru před nádražím ČD. Vnější doprava zajišťuje zejména přepravu obyvatel za prací a dětí do škol. Nezastupitelnou úlohu má zejména v centrech osídlení mimo Bílinu, kde je jiný způsob hromadné dopravy buď vyloučen, nebo má nepříznivé docházkové vzdálenosti. Autobusové nádraží je lokalizováno u ŽST Bílina, jeho kapacita plně vyhovuje i výhledovým požadavkům. Místní doprava je zajišťována linkou městského okruhu.

Letecká doprava:
Z hlediska širších dopravních vztahů se v území uplatňuje veřejné vnitrostátní letiště Roudnice nad Labem – asi 60 kilometrů jihovýchodně od města.; je využíváno pro sportovní létání, výcvikové účely a pro nepravidelnou leteckou dopravu. Další sportovní letiště se nachází v Mostě asi 15 km od Bíliny. Nejbližší dostupné mezinárodní letiště je Praha-Ruzyně nebo mezinárodní letiště Drážďany asi ve vzdálenosti 80 km od města nebo v Karlových Varech vzdálených zhruba 100 km od Bíliny.

Pěší a cyklistická doprava:
Vysoká koncentrace pěšího provozu je patrná zejména v centru města v prostoru Mírového náměstí, Seifertovy a Břežanské ulice. V územním plánu se zde předpokládá zřízení pěší zóny, která zahrnuje i ulice Komenského, Zámecká a Radniční. Základní koncepce pěší dopravy navržená územním plánem města počítá se zřízením cesty podél řeky Bíliny, která by propojila prostor sportoviště u Kyselky s centrem města a nádražím ČD. Odtud je navržena nová cesta vedená po levém břehu řeky až do Chudeřic ke sklárně. Trasa by měla zároveň plnit funkci cyklistické stezky, která výhodně propojí střed Bíliny se zdroji pracovních příležitostí v Chudeřicích a Ledvicích. Podle silnice z Chotějovic do Ledvic je navržen chodník, který bude od vozovky oddělen zeleným pásem.

Energetika:
V řešeném území se nachází tři rozvodny velmi vysokého napětí. Rozvodna Chotějovice má nadregionální význam, je do ní vyveden výkon elektrárny Ledvice. Je zde prováděna transformace 220/110/35/22/10 kV. Doly Bílina mají vlastní rozvodnu VVN 110/35 kV, obdobně České dráhy (110/22/3,6 kV). V severní části řešeného území se nachází velké množství venkovních vedení VVN. Z rozvodny Chotějovice je vyvedeno 13 vedení 110 kV a jedno dvojité vedení 220 kV.

Zásobování plynem:
Do řešeného území je přiváděn zemní plyn z vysokotlakého plynovodu DN 500 Lovosice -Most a z vysokotlakého plynovodu DN 300 ve směru od Teplic. V současné době je v provozu celkem 14 vysokotlakých regulačních stanic a jedna středotlaká. Plošně jsou plynofikována sídla Bílina, Hostomice, Světec a Chotějovice. Město Bílina má rozvinutou místní nízkotlakou a středotlakou síť. Obě sítě tvoří po převedení na zemní plyn silný energetický systém. V severní části Bíliny je navrhováno vybudování vysokotlaké regulační stanice, která bude zásobovat přilehlé lokality výroby, výrobních služeb a ostatních podnikatelských aktivit a bude využita i pro napojení nových ploch pro podnikatelské aktivity. Město Bílina má rozsáhlou plynovodní síť a možnosti dalšího rozšiřování dodávek tepla ze zdroje elektrárny Ledvice. Jsou tedy vytvořeny předpoklady pro ekologizaci tepelných zdrojů všech výkonů.

Telekomunikace:
Celé řešené území z hlediska jednotné telekomunikační sítě spadá do místního telefonního obvodu (MTO) Bílina, který je součástí uzlového telefonního obvodu (UTO) Teplice. Z hlediska dalšího členění jednotné telekomunikační sítě spadá UTO Teplice do tranzitního tel. Obvodu Ústí nad Labem. Ve městě Bílina byly instalovány v roce 1996 dvě digitální ústředny. Tyto jsou stavebnicového typu a jejich kapacitu je dle požadavků možno rozšiřovat spolu s realizací dálkového optického kabelu Ústí nad Labem – Most.

Lázeňství historie a současnost:
Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou. Město Bílina se pokouší lázně obnovit a vrátit jim jejich slávu. O minerálních vodách v Bílině se zmiňuje už v první polovině 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan, ale až v roce 1712 byly zdejší prameny vyčištěny a přivítaly první hosty. O rozšíření povědomí o lázních se zasloužil geolog, balneolog a lékař Franz Ambroz Reuss, který potvrdil účinnost bílinské minerálky. Ve 2. polovině 18. století se začala zdejší voda stáčet do hliněných džbánků a zalévat voskem a rozvážet po okolí, později byla distribuována v lahvích. Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, při záduše, při počátečním stadiu onemocnění tuberkulózou plic, při nemocích ledvin a močových cest, zejména při výskytu kamenů i písku, také při revmatismu a v neposlední řadě při poruchách nervového systému, jako při hysterii a hypochondrii. V 19. století se lázně rozrůstaly, byl postaven rozsáhlý park a později v pseudorenesančním stylu i velký lázeňský dům, léčily se zde nemoci horních cest dýchacích. Po 2. světové válce byly lázně znárodněny a pojmenovány podle Julia Fučíka. Kvůli špatnému ovzduší v oblasti již dále nebylo možno zde léčit nemoci dýchací a lázně se přeorientovaly na pomoc po operacích žaludku a tenkého střeva. Zámecký park a jeho okolí nebylo udržováno a časem pustlo. V 70. letech Bílina získala statut lázeňského města, a to předznamenalo nový rozvoj lázní. Park byl zrekonstruován a pro hosty byl postaven minigolf, léčilo se zde až 3 000 pacientů ročně, jimž ovšem neprospívaly exhalace blízké elektrárny ani celkové znečištění severočeského regionu. Po roce 1989 získala rodina Lobkowitzů lázně Kyselka v restituci a došlo k rozdělení areálu na stáčírnu minerální vody a lázní. Dnes jsou lázeňská zařízení mimo provoz, avšak připravují se kroky vedoucí k brzkému obnovení provozu.

VÝHLEDY

VÝHLEDY

Bořeň
Bořeň je skalnatý vrch (tzv. skalní suk), který se nachází jižně od Bíliny. Vypíná se vysoko nad údolím řeky Bíliny, ve spodní části je částečně zarostlý lesem. Vrchol se nachází ve výšce 539 m n. m. Tvoří výraznou dominantu jak města Bíliny i celého Českého středohoří. Díky své charakteristické siluetě je velmi dobře viditelný i z mnoha vzdálených míst (např. ze Žatce).Bořeň je jednou z největších nepískovcových oblastí v republice, je takřka jisté, že tu na lezce narazíte v každém ročním období. Lézt se může ale jen na jižních a západních stěnách, severní jsou pro lezení zapovězeny. Pohled, který se otevře z vrcholu, není sice tak impozantní jako ze zmiňované Milešovky, ale zejména na podzim, kdy je na Bořeni nejlépe kvůli zbarvení listů stromů nejen na kopci, ale i po okolí, je odsud vyhlídka opravdu nádherná. Pod vámi je vidět město Bílina se zámkem, dále do kraje směrem k jihozápadu část Krušných hor a uhelné pánve pod nimi, na východní straně kopce Středohoří, kde se skrývá v lese na jejich okraji například zřícenina hradu Sukoslav. K severu znovu Krušné hory nad Osekem; přes Duchcov je možno zahlédnout Teplice.

Close
PROJEKTY

  DŮM TYP A

Jedná se o jednopodlažní objekt s celkovou zastavěnou plochou 254m2 a venkovní terasou plochy 59m2. V tomto rodinném domě je navrženo kryté stání pro 2 vozidla, včetně prostoru pro kola, zahradní techniku apod. Celkový obestavěný prostor domu typu A: 1146 m3.
Jednopodlažní dům, půdorysně ve tvaru písmene „L“, který tvoří část obytná půdorysného rozměru 20 x 9m a část vstupní, včetně krytého stání carportu půdorysně 7 x 12,5m.
Dispozice rodinného domu obsahuje na sever orientované technické místnosti, včetně prádelny a skladu, šatny a koupelny, na východ ložnici rodičů, na jih otevřený společný obytný prostor, který obsahuje kuchyň a jídelnu. Stěna obytného prostoru je dostatečně prosklená, otevíraná, umožňující přímé propojení s venkovní terasou a tím zvětšení obytného prostoru v letních měsících o „zahradní“ část. Velké prosklené plochy budou opatřeny automaticky ovládanými stínícími prvky – žaluziemi.
Na západ bude orientován pokoj a pracovna, které mají navrženy francouzská okna, což umožňuje přímý kontakt se zahradou.
Vstup do domu je krytý, carport (kryté stání) pro parkování dvou automobilů, tvoří oddělení vstupní uliční části od terasy a intimnější části zahrady.

  DŮM TYP A1

Rodinný dům typu A1 je naším nejmenším domem. Jedná se o jednopodlažní objekt s celkovou zastavěnou plochou 186 m2 a venkovní terasou plochy 59m2. V tomto rodinném domě je navrženo kryté stání pro 2 vozidla, včetně prostoru pro kola, zahradní techniku apod. Celkový obestavěný prostor domu typu A1: 756 m3.
Jednopodlažní dům, půdorysně ve tvaru písmene „L“, který tvoří část obytná půdorysného rozměru 17m x 8m a část vstupní, včetně krytého stání carportu půdorysně 7 x 8,5m.
Dispozice rodinného domu obsahuje na sever orientované technické místnosti, včetně skladu, šatny a koupelny, na východ ložnici rodičů, na jih otevřený společný obytný prostor, který obsahuje kuchyň a jídelnu. Stěna obytného prostoru je dostatečně prosklená, otevíraná, umožňující přímé propojení s venkovní terasou a tím zvětšení obytného prostoru v letních měsících o „zahradní“ část. Velké prosklené plochy budou opatřeny automaticky ovládanými stínícími prvky – žaluziemi.
Na západ budou orientovány dva dětské pokoje, které mají navržena francouzská okna, což umožňuje přímý kontakt se zahradou.
Vstup do domu je krytý, carport (kryté stání) pro parkování dvou automobilů, tvoří oddělení vstupní uliční části od terasy a intimnější části zahrady.

  DŮM TYP B1

Jednopodlažní dům ve tvaru písmene „L“, kdy zastavěná plocha činí 289 m2 a venkovní terasa 57,4 m2. V tomto domě je navržena garáž pro 2 vozidla, dílna a venkovní bazén v rozměru 8 x 4m. Celkový obestavěný prostor domu typu B: 1306 m3.
U rodinného domu typu B jsou dvě dispozičních půdorysné varianty B1 a B2. Jednopodlažní dům, půdorysně ve tvaru písmene „L“, které tvoří část obytná půdorysného rozměru 23 x 9m a část vstupní, včetně garáže půdorysně 7,6 x 12,5m.
Dispozice rodinného domu B1 obsahuje na sever orientované technické místnosti, včetně prádelny a skladu, komory, šatny, koupelny WC. Na východ je orientována ložnice rodičů, jejíž součástí je šatna a přímo navazující koupelna a WC. Na jih je situován otevřený společný obytný prostor s krbem, jehož součástí je kuchyň a jídelna. Stěna obytného prostoru je dostatečně prosklená, otevíravá – posuvnými dveřmi, umožňující přímé propojení s venkovní terasou a tím zvětšení obytného prostoru v letních měsících o „zahradní“ část. Velké prosklené plochy budou opatřeny automaticky ovládanými stínícími prvky – žaluziemi.
Na západ bude orientován pokoj a pracovna, které mají navrženy francouzská okna, což umožňuje přímý kontakt se zahradou.
U dispozičního řešení B2 je obývací prostor s kuchyní a jídelnou navržen na celou šířku domu, kdy je možné i oddělení části kuchyňské posuvnou dělící stěnou.
Vstup do domu je krytý, garáž je dimenzována pro parkování dvou automobilů a v této části je umístěna i dílna. Venkovní terasa navazuje na venkovní bazén.

  DŮM TYP B2

Jednopodlažní dům ve tvaru písmene „L“, kdy zastavěná plocha činí 289 m2 a venkovní terasa 57,4 m2. V tomto domě je navržena garáž pro 2 vozidla, dílna a venkovní bazén v rozměru 8 x 4m. Celkový obestavěný prostor domu typu B: 1306 m3.
U rodinného domu typu B jsou dvě dispozičních půdorysné varianty B1 a B2. Jednopodlažní dům, půdorysně ve tvaru písmene „L“, které tvoří část obytná půdorysného rozměru 23 x 9m a část vstupní, včetně garáže půdorysně 7,6 x 12,5m.
Dispozice rodinného domu B1 obsahuje na sever orientované technické místnosti, včetně prádelny a skladu, komory, šatny, koupelny WC. Na východ je orientována ložnice rodičů, jejíž součástí je šatna a přímo navazující koupelna a WC. Na jih je situován otevřený společný obytný prostor s krbem, jehož součástí je kuchyň a jídelna. Stěna obytného prostoru je dostatečně prosklená, otevíravá – posuvnými dveřmi, umožňující přímé propojení s venkovní terasou a tím zvětšení obytného prostoru v letních měsících o „zahradní“ část. Velké prosklené plochy budou opatřeny automaticky ovládanými stínícími prvky – žaluziemi.
Na západ bude orientován pokoj a pracovna, které mají navrženy francouzská okna, což umožňuje přímý kontakt se zahradou.
U dispozičního řešení B2 je obývací prostor s kuchyní a jídelnou navržen na celou šířku domu, kdy je možné i oddělení části kuchyňské posuvnou dělící stěnou.
Vstup do domu je krytý, garáž je dimenzována pro parkování dvou automobilů a v této části je umístěna i dílna. Venkovní terasa navazuje na venkovní bazén.

  INTERIÉRY 1

  INTERIÉRY 2

  INTERIÉRY 3

  INTERIÉRY 4


 

  ZASTAVOVACÍ SITUACE

GALERIE

REALIZACE

REZERVACE


DOSTUPNOST JEDNOTLIVÝCH POZEMKŮ:

 
Označení pozemku Výměra pozemku Možný typ RD Obsazenost
1. 2238 m2 A Volný
2. 1993 m2 B1 Volný
3. 1370 m2 A1 PRODÁNO
3a. 1337 m2 A1 PRODÁNO
4. 1313 m2 A1 PRODÁNO
5. 1821 m2 A PRODÁNO
6. 1689 m2 B2 PRODÁNO
7. 1830 m2 A1 PRODÁNO
8. 1605 m2 A PRODÁNO
9. 5000 m2 B2 PRODÁNO
10. 5000 m2 AR PRODÁNO
11. 4500 m2 B2 V přípravě


Gepard

NAVŠTIVTE NÁS

Domy Bílina s.r.o.
Lidická 219/12
41801 Bílina
telefon: +420 606 672 070
mail: info@domy-bilina.cz